Epididymis

Epididymis jsou důležitým reprodukčním orgánem mužského organismu. V epididymis spermie přicházející z varlat dostávají svou pohyblivost (pohyblivost) a jsou uloženy až do ejakulace.

Co je to epididymis?

Dva Epididymis (epididymis) jsou důležitou součástí mužských pohlavních a reprodukčních orgánů ve šourku (šourku) vzadu a nad párovanými varlaty. Epididymis lze každý rozdělit na část hlavy, ocasu a ocasu nebo ocasu.

Slouží jako úložiště a zrání spermatu, které během přibližně 12 dnů projde přibližně 5 m dlouhým, silně klikatým kanálem epididymis z proximálního segmentu (hlavice epididymidis nebo hlava epididymis) do distální části (cauda epididymidis nebo epididymis tail), kde jsou uloženy až do příští ejakulace.

Během průchodu epididymií spermie získávají mimo jiné svou pohyblivost (pohyblivost), která jim umožňuje samostatně se pohybovat v ženském genitálním traktu.

Anatomie a struktura

Každý o velikosti asi 5 cm Epididymis leží v horní zadní oblasti varlat a zužují se dolů ve tvaru půlměsíce, kde se otevírají do úzkého kanálu. Obecně se epididymie dělí na segmenty hlavy, těla a ocasu.

Asi 12 až 15 kanálků varlat (varlata) se otevírá do hlavy epididymis (caput epididymidis) a spojuje duktový epididymidis (epididymis dukt) epididymis s rete varlata varlat jako jednotlivé dýmky. Ty pak vedou do přibližně 4 až 5 m dlouhého ductus epididymidis (epididymis), který prochází celou epididymis a kterým musí spermie projít. V případě cauda epididymidis (epididymis) se ductus epididymidis spojí s ductus deferens (vas deferens).

Epididymie je lemována dvouvrstvým sloupcovým epitelem, na jehož povrchu je velké množství stereovilů, které zajišťují zvětšení povrchové plochy, jakož i zvýšenou absorpci a sekreci. Epididymis jsou pokryty tzv. Tunica vaginalis testis (peritoneální obal).

Funkce a úkoly

Epididymis hrají důležitou roli v reprodukci jako úložiště a zrání. Dosud nezralé spermie jsou vedeny ductuli efferentes (vylučovací dýmky) do epididymis pro zrání.

Při vstupu do epididymis nejsou spermie pohyblivé (nemohou se pohybovat), a proto nejsou schopny oplodnit vajíčko. Během průchodu epididymem nebo epididymálním kanálem je v ocasu spermatu aktivován tunelový protein (protein) v důsledku kontaktu s epiteliální stěnou, jejíž epiteliální buňky vylučují glykoproteiny, které jsou adsorbovány spermatem, což zajišťuje absorpci iontů vápníku, čímž je zaručen charakteristický kontrakční pohyb plavání spermií.

Než sperma získá tuto pohyblivost a může se pohybovat nezávisle, nezralé zárodečné buňky se stanou peristaltickými, tj. transportován prostřednictvím kontraktilní aktivity pojivové tkáně (myofibroblasty) přes hlavu a tělo. Mírně kyselé prostředí v epididymálním kanálu potlačuje motilitu spermií (tuhost kyseliny).

Spermie se však dokáže oplodnit pouze v genitálním traktu ženy pomocí tzv. Kondenzace (aktivační proces). Zralé spermie jsou uchovávány a shromažďovány v ocase epididymis, dokud nejsou uvolněny z epididymis do vas deferens během ejakulace.

Nemoci

Nejčastější nemoc Epididymis sestává z akutního nebo chronického zánětu, tzv. epididymitidy, které lze připsat různým příčinám.

Například epididymis může být zanícen v důsledku sexuálně přenosné infekční choroby (včetně chlamydií, kapavka), která se rozšířila do epididymis. Epididymitida může být také způsobena šířením bakteriálních infekcí prostaty nebo močového měchýře (včetně Escherichia coli, Proteus mirabilis, enterokoky, Klebsiella, Pseudomonas aeruginosa) přes spermatickou šňůru a vazektomií nebo resekcí prostaty.

Zánět epididymis se obvykle projevuje ve formě otoku a výrazné bolesti v šourku a epididymis. Pokud se neléčí, může epididymitida vést k tvorbě abscesů a / nebo degeneraci jemných epididymálních kanálů a nakonec varlat, a tím způsobit neplodnost.

Ve vzácných případech lze v souvislosti s Hippel-Landauovou chorobou detekovat autozomálně dominantní dědičné nádorové onemocnění, benigní (benigní) nádory v epididymis (cystadenomy), což může vést k neschopnosti reprodukce, pokud se vyskytnou na obou stranách. Nejběžnějším nádorem epididymis je většinou třešňový adenomatoidní nádor (také mezoteliom), který je také benigní.

Kromě toho může být příušnice (kozí peter) spojena s orchitidou (zánět varlat) přibližně u 20 až 30 procent, což ve velmi vzácných případech může mít také vliv na epididymis. Kromě toho se v epididymis mohou projevit cystické struktury (spermatocele), které jsou léčeny chirurgicky pouze tehdy, je-li to doprovázeno bolestí a dokončením plánování rodiny.

Typická a běžná onemocnění varlat

• Epididymis
• Rakovina varlat
• Nesestoucená varlata (Maldescensus varlata)
• Bolest semen