Parietální laloky

Bez toho Parietální laloky Prostorové myšlení, hmatové vnímání nebo kontrolované provádění pohybů rukou a očí by pro člověka nebylo možné.

Obzvláště smyslová oblast mozku leží mezi dočasnými, čelními a týlními laloky a jako součást centrálního nervového systému může být zapojena do mnoha neurologických selhání. Nádory, mrtvice nebo zánětlivá onemocnění CNS, jako je roztroušená skleróza, jsou nejčastěji odpovědné za dysfunkční lézi v parietálním laloku.

Co je to parietální lalok?

Parietální lalok je součástí mozku a centrálního nervového systému, který je primárně zodpovědný za smyslové úkoly. V lékařské terminologii se tato část mozku nazývá parietální lalok, který ohraničuje týlní laloky a přední laloky a tvoří tak centrální část mozku.

Vzhledem ke své poloze v oblasti horní části mozku je parietální lalok částečně také Parietální laloky volal. Parietální oblast je od mozkového kmene a mozečku oddělena dočasným lalokem. V oblasti parietálního laloku je také osm z Brodmannovských oblastí, které popisují jednotlivé funkce mozkové kůry.

Anatomie a struktura

Parietální lalok je ohraničen v přední oblasti centrální drážkou a v zadní oblasti tzv. Ocipitálním lalokem. Zadní okraj tvoří čáru od sulcus parietooccipitalis k incisura praeoccipitalis. Ve spodní části je spánkový lalok sousedící s parietálním lalokem.

Dolní mez rozsahu je tedy zhruba na stejné úrovni jako Sylvianova trhlina. V parietálním laloku leží sulcus postcentralis as ním spojený sulcus intraparietalis, který rozděluje zadní kůru parietálního laloku na dvě jednotlivé laloky. Parietální lalok sám se skládá z horních a dolních parietálních laloků, také známých jako kůra parietalis posterior a labulový parietalis nižší. Tato oblast mozku obsahuje mnoho tzv. Brodmannových oblastí, které dávají stopy o jeho obecné funkci.

Funkce a úkoly

Vnímání je věcí parietálního laloku. Obecně tato oblast mozku plní důležité úkoly při zpracování všech smyslových dojmů.Obzvláště somasensorické funkce spadají do oblasti parietálního laloku. Tyto somasensorické funkce zahrnují především pocit hmatového, tj. Taktilního vnímání. Parietální lalok se také podílí na zpracování vizuálních podnětů, zejména na detekci pohybů v bezprostředním zorném poli diváka. Parietální mozek je tedy z velké části zodpovědný za prostorovou orientaci.

Prostorová pozornost, prostorové myšlení, čtení a aritmetika by byly bez této části mozku nemyslitelné. Horní část mozku parietální analyzuje zejména to, kde se věci nacházejí v zorném poli diváka nebo kde se pohybují. Kromě toho parietální lalok vytváří plán, jak se k těmto věcem může vnímat. Dokonce k účelnému provádění těchto pohybů dochází v mozkovém mozku. Pohyby a dotyky na kůži jsou také vnímány prostřednictvím této části mozku.

V této oblasti se provádí i rozhodnutí o tom, jaký podnět v zorném poli by měl pozorovatel věnovat. Rozpoznávání objektů je konečně implementováno v mozku dolní části mozku. Za tímto účelem souvisí informace z zorného pole s informacemi o senzacích. V oblasti angulárního gyru je mozek dolní části mozku také zapojen do mluvení a čtení.

V rámci parietálního laloku má důležitý význam i intraparietální sulcus. Tato oblast spojuje vizuální systém s pohybovým systémem člověka a používá se především pro řízené provádění pohybů rukou a očí.

Nemoci

V souvislosti s parietálním lalokem mohou nastat různé neurologické poruchy a nemoci, z nichž každá se projevuje jako léze při zobrazování. Jedním z nejznámějších z nich je Gerstmannův syndrom, který poprvé popsal Josef Gerstmann na začátku 20. století a ve skutečnosti představuje celý komplex symptomů.

Tento syndrom je nyní kontroverzní, protože většina pacientů s příznaky komplexu Gerstmann má také jiné příznaky. Jedním z individuálních příznaků Gerstmannova syndromu je agrafie. To znamená potíže s psaním, ke kterému dochází nezávisle na motorických schopnostech a inteligenci. Acalculia, tj. Numerická obtíž, se vyskytuje také symptomaticky. Prostorové funkce parietálního laloku také vedou k slabinám doleva a doprava a obtížím spočítat a pojmenovat vlastní prsty a prsty.

Gerstmannův syndrom nastává, když je poškozena oblast Brodmann 40, která se nachází v parietálním laloku. Takové poškození může být například způsobeno mrtvicí nebo zánětem v této oblasti například v důsledku degenerativního onemocnění, jako je roztroušená skleróza.

V případě cévních mozkových příhod a poškození způsobeného zánětem mohou příznaky během několika následujících dnů a týdnů ustupovat. Druhou poruchou přímo související s parietálním lalokem je poměrně vzácný Bálintův syndrom. To má za následek neschopnost cíleného uchopení nebo pohybu rukou. Kromě toho jsou narušeny cílené pohyby očí, zhoršuje se zraková pozornost a komplexní snímky již nelze plně zachytit.

Za klinický obraz jsou zodpovědné bilaterální, parietální nebo parieto-týlové léze v mozku. Kromě mozkových nádorů a nemocí, jako je Creutzfeldt-Jakobova choroba, mohou poškození mozku způsobovat také mrtvice a zánětlivá onemocnění. Stejně jako u Gerstmannova syndromu mohou symptomatické deficity Balintova syndromu ustupovat, pokud byly vyvolány mrtvicí nebo lézí RS.